„Musím říct, že třeba hoďku vydržím běžet,“ usmívá se Lucie Šafářová, někdejší tenistka a bronzová olympijská medailistka z her v Riu. „Ale neběhám rychlým tempem. Spíš je to o tom, že se jde člověk vyklusnout a zpotit se na pohodu.“
V době kariéry běhávala maximálně čtyřicet minut. „Tenisti potřebují spíš rychlostní vytrvalost, krátké sprinty. Dlouhé výklusy se běhávaly, ale spíš míň a v době turnajů vůbec. Já běhám ráda, do dlouhých tratí se ale často nepouštím,“ říká.
Stále v pohybu
Běh si ráda zpestří pěknou muzikou. „Je to svým způsobem relax takhle si vyběhnout. Vždycky, když jsem měla nějaké stresy nebo něco, bylo příjemné se z toho takto uvolnit,“ líčí čtyřiatřicetiletá Šafářová. „Jen s kočárkem jsem tedy nikdy neběhala, nějak mi to s ním nejde. Přijde mi to takové kostrbaté, protože člověk nemůže běžet správnou technikou. S kočárkem se vydávám na dlouhé procházky nebo na brusle, to jsme klidně najezdili 50 kilometrů.“
Na T-Mobile Olympijském běhu zvolí kratší ze dvou distancí. „Spíš jsem pro tu pětku než desítku. Hodně cvičím, jdeme si občas zahrát tenis. Nemám tolik příležitostí a času si jít zaběhat,“ vysvětluje. „Naše rodina je ale velmi sportovní a pořád se to točí okolo sportu. Jsme hodně v pohybu a na cestách.“
Ke sportu chtějí s partnerem a hokejistou Tomášem Plekancem vést i svou dceru. „Ona je strašně akční dítě. Nemám problém, že bych ji musela pobízet, spíš mám problém ji uhlídat,“ směje se. „Člověk se jen otočí a už je někde na židli nebo na topení. Trošku ji musím krotit. Nejdůležitější je, aby pro ni byl sport zábava.“